Svitava
Nehledejte lesy, nehledejte přírodu. Tahle řeka je pevně svázaná s lidským osídlením. Vandr kolem ní je na morál a na srdíčko. Asfalt, beton. Cyklostezky, silnice. Dopravní provoz. Jen občas pěšina a náznak divočiny. Připočtěte všudypřítomné železniční koleje. To je obrázek cesty kolem Svitavy.
Svitava vlastně ani nemá pramen v pravém slova smyslu. Počátků je několik, ale všechny se nacházejí v pramenné oblasti u města Svitavy. Jméno získala podle slovanského pojmenování „čisté, průzračné“ vody. Zmiňuje ji už první kronikář Kosmas.
Řeka už v dávné minulosti sloužila jako dopravní spojnice. Podél části toku vedla historická, tzv. Trstěnická stezka.
Svitava byla důležitým zdrojem technologické vody a energie pro množství továren, které se v její bezprostřední blízkosti nacházely. (Rozvoji průmyslu napomohlo i otevření železniční trati Brno-Česká Třebová prakticky podél celé délky toku.) Koryto bylo v minulosti několikrát zatrubněno a přeloženo. Někteří pamětníci vzpomínají, jak se zabarvení vody lišilo podle toho, co se zrovna v továrnách barvilo… Od konce socializmu však průmyslový duch údolí mizí.
Když o tom s odstupem času přemýšlím, asi bych přechod řeky rozdělil do čtyř částí. První začíná pramenem a končí někde u Svitávky. Města střídají vesnice a vesnice střídají města… U Svitávky se řeka zvláštně na několikakilometrovém úseku zalamuje do polí. Tady jsem prožil možná nejhezčí část trasy, včetně přespání a rozhledu z Hradiska… Od Skalice Svitava protéká zalesněným údolím, člověk neví, co si má z této oblasti odnést. Romantika (lesy, zámky, rozhledny, zříceniny) se tu divně kloubí s průmyslovými areály zasahujícími do nejzazších koutků krajiny, s panelovým Adamovem a ruchem cyklostezek. Tento úsek je završený pasáží Bílovice nad Svitavou-Obřany, kterou mám rád a často se k ní vracím. No a posledním, čtvrtým úsekem je přechod Brna a vpravdě neromantický soutok se Svratkou u komerčního ráje Olympie v Modřicích.
Jednou jsem se dal na chození kolem řek, a tak to musím brát (stejně jako v životě) v dobrém i ve zlém. Nakonec – i silné a ne zrovna radostné zážitky jsou zážitky a tady musím přiznat, že se mi jich dostalo hodně a vepsaly se hluboko do paměti. Jsem za tuhle zkušenost rád a rozhodně to neznamená, že budu o řece mluvit jen negativně a že se jí budu od nynějška (narozdíl od Dolní Moravy nebo brokolice) vyhýbat.
Den první – prameny Svitavy-Svitavy-Hradec nad Svitavou-Březová nad Svitavou
Den druhý – Brněnec-Moravská Chrastová-Rozhraní-Stvolová-Skrchov-Letovice-Svitávka
Den třetí – Skalice nad Svitavou-Lhota Rapotina-Doubravice nad Svitavou-Rájec-Jestřebí-Blansko
Den čtvrtý – Adamov-Bílovice nad Svitavou
Den pátý – Brno (Obřany-Maloměřice-Husovice-Zábrdovice-Černovice)-soutok
Záznam trasy: