Moravice
Musím se přiznat, že jsem o Moravici nevěděl nic. Tedy, znal jsem z dřívějška Slezskou Hartu a okolí, navštívili jsme i Hradec nad Moravicí. Kolem Velké Kotliny, kde Moravice pramení, už jsme před pár lety sešli na sněžnicích. Ale celkově mi přišla poněkud ztracená, bokem zájmu. O to víc jsem se nakonec těšil. Vždyť se jedná o vodácky nejoblíbenější řku v Moravskoslezském kraji a nejvýznamnější přítok řeky Opavy.
Řeka kdysi tvořila severní hranici olomouckého biskupství. Svědčí o tom staré záznamy, které (i když se listiny vydávaly ponejvíce latinsky) popisují jméno řeky česky. Moravice tvořila i část přírodní hranice mezi Moravou a Slezskem (mezi bruntálským a janovickým panstvím). To až do prosince roku 1928, kdy došlo ke sloučení Moravy a Slezska do země Moravskoslezské. Nicméně dodnes vedou kolem Moravice až do bezlesé části kotliny cesty po obou březích.
Trasa toku se na čtyřech místech láme do zhruba pravého úhlu, což je způsobeno rozlámáním původní jesenické paroviny do řady ker v době třetihor.
Název Moravice je zdrobnělinou Moravy. Základ slova byl přenesen i na sídla na horních tocích těchto řek (Moravice, Morávka, Morava). Kdysi se řece údajně přezdívalo „Slezský Rýn“.
Kdesi jsem se dočetl (snad v souvislosti s hledáním materiálu ke dvěma přehradám na řece – Slezské Harty a Kružberku), že řeky u nás mají malý spád a malý průtok, tím pádem malý potenciál využití vodní energie na obyvatele. I přesto naše republika využívá více než polovinu svého teoretického hydroenergetického potenciálu.
Tak, dost bylo suché teorie. Nejvyšší čas vyrazit!
Den první – pramen-Karlov pod Pradědem-Malá Morávka-Dolní Moravice-Malá Štáhle
Den druhý – Velká Štáhle-Břidličná-Valšov-Mezina
Den třetí – Slezská Harta (Lávový proud-Razovské tufity-Leskovec nad Moravicí)-Kružberk
Den čtvrtý – Kružberk-Jánské Koupele-Podhradí-Vikštejn
Den pátý – Weisshuhnův kanál-Žimrovice-Hradec nad Moravicí
Den šestý – Branka u Opavy-soutok s Opavou
Záznam trasy: